Zejména ve větších společnostech je uspořádání v RGB je spíše pravidlem než výjimkou. Výhody jsou zřejmé:
- Rozložení se odehrává ve velkém, téměř mediálně neutrálním prostoru. Barevný prostor místo
- Všechny filtry Photoshopu jsou k dispozici bez omezení
- Proces převodu barevného prostoru na CMYK se přesouvá co nejpozději ve výrobním procesu.
V praxi se však vyskytují zejména dva možné problémy.
Problém 1: Převod CMYK v posledním kroku.
Katalog je vytvořen v InDesignu, všechna data jsou perfektní, jako poslední krok před tiskem a Důkaz Dalším krokem je export obrázku do tisknutelného souboru PDF ve formátu CMYK. Obvykle se to provádí pomocí předvolby v aplikaci InDesign, ve které jsou přesně specifikovány podmínky převodu barevného prostoru definizován. V praxi však lze tento přenos barevného prostoru jen stěží sledovat. Problém: I když v exportovaném souboru PDF změníte například hodnoty barev na Acrobat, Acrobat ve skutečnosti nezobrazuje barvy, které obsahuje. I když jsou obrázky RGB stále chybně obsaženy, Acrobat by poslušně zobrazil hodnoty CMYK. Při tisku však mohou při dalším zpracování dat vzniknout jiné hodnoty CMYK. V poslední době to vypadalo takto:
- Zákazník zašle údajně data CMYK ke korektuře.
- 1. dodání dat: Většina obrázků je stále v RGB. Klient si toho při jejich prohlížení v Acrobatu nevšiml.
- 2. dodávka dat: Data v CMYK, tisknutelná a kontrolovatelná, proto se provádí kontrola. Data však byla převedena s použitím nesprávného profilu, takže všechny obrázky měly žlutý nádech. Nesprávného převodu barevného prostoru jsme si všimli až v nátisku.
- Správné doručení dat. Údaje v důkazu jsou rovněž správné.
Další problém: další zpracování v tiskárně
- Tiskárna obdrží karty z programu Corel Draw, které byly rozloženy v RGB a při exportu převedeny na CMYK.
- Původní snímky od fotografa v ECI-RGB-V2
- Corel designéra, který přebírá snímky od fotografa nastaveného na sRGB
- Export je proveden do formátu CMYK PDF. Designér neví, zda jeho vektorové plochy v RGB černé barvě byly zpracovány jinak než obrázky RGB integrované fotografem, který jejich černou barvu maskuje pomocí masky vrstvy na těchto vektorových plochách.
- Zpětná vazba z tiskárny po obdržení dat: Černá barva má příliš mnoho Aplikace inkoustu. Klient a designér si nejsou vůbec jisti. Protože samozřejmě nikdo pořádně neví, jak Corel při exportu do CMYK pracuje s daty RGB - případně profilovanými nebo neprofilovanými.
Přiznávám: S pracovním postupem CMYK by takové problémy nikdy nevznikly. CMYK je nejmenší společný jmenovatel mezi agenturou, fotografem a tiskárnou. Přesto do budoucna upřednostňuji pracovní postup RGB. Při správném použití a nastavení nabízí šanci na mnohem lepší tiskové výsledky, protože převod do CMYKu může proběhnout co nejpozději. To však také znamená, že v krocích procesu "co nejpozději" musí být k dispozici know-how správy barev. A právě zde musí mnoho tiskáren jednoduše projít. Protože většina - i větších tiskařských firem - postupuje podle zásady:
"Jeden chlápek udělal tohle. CTP instalován. Po třech dnech to zmizelo a od té doby to funguje. Data vkládáme dopředu a disky vyjíždějí dozadu. Co je mezi nimi? To nevím. Proč?"
To se nedávno stalo jednomu zákazníkovi. Při tisku brožury s fotografiemi přechází do sytě černé barvy bylo od tiskárny obdrženo vyjádření, že obrázky by měly být rozloženy tak, aby se černá barva skládala z 40/0/0/100. Při tisku brožury s fotografiemi přechází černá do sytě černé barvy.
Přiznávám: To, že sytě černá barva může mít příměs CYAN, se jistě učilo na odborné škole před 30 lety. A 40/0/0/100 je také černá. Ale chtít po fotografovi, aby upravil své snímky RGB na tuto hodnotu černé, není zrovna užitečné. Ale přesně to se stalo u jednoho zákazníka. Závěr: RGB je dobré, ale ještě se nedostalo na všechny tiskárny. Tiskárny, které umí myslet mimo rámec, se však tímto tématem již určitě zabývají.
Vážený pane Betzi,
S velkým zájmem jsem si přečetl váš článek "Layout v RGB, tisk v CMYK. Problémy?" a větu: "Zejména ve větších firmách je dnes layout v RGB spíše pravidlem než výjimkou. číst.
Bohužel mi z vašeho článku nebyla jasná jedna věc: V článku jsem se nedozvěděl, zda se nadpis "pouze" vztahuje na obrázky v RGB, nebo zda se jedná o rozvržení v InDesignu a vytváření technických tónů, barevných písem atd. v RGB? Pokud je to ten první případ, rád bych se o tom dozvěděl více. Zejména pokud jde o tak citlivé body, jako je: čistá černá, čistá šedá (tj. sestavená pouze z černé) nebo čisté barvy, jako je C100%, případně M+Y100%, a jaký je přesný postup.
S pozdravem
M. Schiering
Dobrý den, pane Schieringu,
Máte samozřejmě naprostou pravdu: já vlastně všechno označuji termínem "layout", ale samozřejmě mám na mysli hlavně obrázky a grafiku, v layoutech také speciální barvy, ale ne prvky, které, jako například černé písmo, jsou z hlediska tisku vlastně vytvořeny "per se" v 0/0/0/100.
RGB se proto obvykle vztahuje na zařízení, která generují nativní data RGB a která proto mohu integrovat přímo do rozvržení bez konverze, například skeny a fotografie. Vytvoření 100% purpurové oblasti v RGB samozřejmě není účelné, pokud je jasné, že dokument bude později použit především při tisku, to máte pravdu.
Dalším tématem jsou speciální barvy, například PANTONE nebo LAB tóny. Ty byly v minulosti v samotných produktech Adobe uloženy v CMYK, dnes v LAB, takže i zde se otevírá cesta k většímu barevnému prostoru.
Tady jsem nedávno narazil na omezení společnosti Adobe: Ve všech produktech Adobe lze vyvést maximálně 27 přímých barev. Illustrator už podle mého názoru neumožňuje použít v dokumentu více než tolik přímých barev, v InDesignu můžete v dokumentu použít stovky barev PANTONE, ale exportované PDF má vždy jen CMYK + 27 barev, všechny ostatní barvy PANTONE jsou převedeny na CMYK.
Pokud si toto téma vyhledáte na webu, najdete na toto téma mnoho příspěvků, většinou ve smyslu: "Kdo použije více než dvě přímé barvy, stejně nemá o tisku ani páru" apod., ale také mnoho ohlasů ve smyslu: "Zpracování přímých barev ve firmě stále častěji předáváme poslednímu zařízení v řetězci, tj. RIPu nebo velkoformátové tiskárně apod., takže se někdy musíme zabývat velkým množstvím přímých barev v layoutech a souborech PDF, abychom je co nejdéle udrželi jako přímé barvy...".
V tomto smyslu byste určitě nevytvořili 100% Black v RGB, ale i v případě šedé oblasti by mohlo mít smysl vytvořit PANTONE Cool Gray a teprve poté ji převést na CMYK nebo cokoli jiného, když je výstupní zařízení jasné. Při ofsetovém tisku by se například výstupem stala černá 50% Black, ale v systémech LFP-RIP byste ji mohli převést na 10% Light Cyan a 100% Light Grey. I zde to samozřejmě funguje pouze v případě, že plocha nebyla od počátku definována jako CMYK.
S pozdravem, Matthias Betz